Nevím, co psát. Bolest, kterou cítím, je nepopsatelná. Nejhorší období JVN za deset roků. Ano, máme staré, máme nemocné. Vím to! Ogy měl jen osm roků. Byl vážný kardiak, ale bral léky a měl pravidelné kontroly. Když začal pčíkat, hned paní doktorka Zuzka. Vždy hned. A stejně. Prostě osud. Nebo už nevím, jak toto nazvat. Byl jsi s námi od 9.2.2023, krátce, moc krátce. První tvůj srdeční kolaps jsme dali a ty jsi zase řádil, byl jsi veselý a rošťák. Teď .....prostě nejsi.
Někdy si říkám, kdybych zavřela oči, nadechla se, vrátila čas, zda bych udělala něco jinak, lépe...ale dělám vždy maximum...
Teď sedím u pyžama gangu. Dívám se, jak si hrají, lítají, jsou veselí. Žijí. Takže se zase musím nadechnout a jít dál. A dnes píší musím. Mám na hrudi slona.
Hvězda Ogyš v souhvězdí JVN bude dnes svítit nám všem. Ogy byl pes s názorem, dokázal být ostrý, koho neměl rád, by zahryzl, ale ke mně byl od prvního dne miláček. Krásný drsňáček.
Děkuji moc paní doktorce Zuzce, která se ho snažila od čtvrtka zachránit. Celý víkend jak na houpačce, vždy lepší, pak horší....včera večer zase zlepšení, bez horečky a zase by všechny zakousl...
No nic, jdu přebalovat.