Odešel jsi do souhvězdí JVN a stal ses součástí těch nejúžasnějších duší.
Celé odpoledne si říkám, byl tvůj čas, co má být je, měl jsi krásný věk, přeci jen, oslavil bys 18. V JVN jsi byl téměř rok a půl a ač ve svém světě, tak vždy s úsměvem. V sobě hodinky na vteřiny a nedej svatá špagetka, kdyz jsme se opozdili s baštou, to futra byla úzká a tvá ramena jak kulturista v nejlepším období. Nemluvě o tvých zubech a la piraňa. Prostě vždy svůj.
Je zvláštní, že u nás smrt nechodí jen jednou vždy nám během pár dní vezme dva tři pejsky a odejde na nějakou dobu. Říká se, člověk má na bedrech tolik, kolik unese, že mu více osud nenaloží, je tomu skutečně tak? Asi ano, jinak bychom JVN nemohli dělat. Dáme jim vše, společně s vámi jim poskytneme naději na lepší. Nikdy nevíme, kolik máme toho času a proto žijeme jako ti rafani, tady a teď.
Dnes se podívejte na noční oblohu, ta nejjasnější hvězda dnes patří Danečkovi.